obláčeti ned. (3. mn. -ejí) bás. a zast. 1. (co) oblékat, odívat (oděv): o. ornát (Čel.) 2. (koho, 4. p.) oblékat, odívat (do oděvu): neobláčí (hocha) do krajek a mašliček (Hol.); jinovatka obláčela stromy (Mach.) pokrývala ○ předp. pře-, z-