oddělený příd. osamocený, odloučený, izolovaný, zvláštní: o. houf vojáků; o-á místnost; o-é jednání; o-é účtování; přísl. odděleně: stranou od někoho, něčeho: bydlet o. zvlášť; řešit otázky o. od praktického života izolovaně; zř. rozesmála se o. (R. Svob.) přerývaně; podst. oddělenost, -i ž.: větší o. řádků; v. též odděliti