odkaz, -u m. (6. j. -u, -e) 1. zůstavení něčeho poslední vůlí; věc takto zůstavená: o. místní škole; o-em přešel dům do jeho majetku; v o. dal mu knihu; jako o. dostala dcera krásný šperk; – štědré o-y; práv. peněžitá částka n. jiná movitá věc, kt. zůstavitel závětí někoho obdařil, legát 2. něco přecházejícího na potomstvo n. svěřeného, uloženého k vykonání: kulturní o. minulosti; básnický o. Nerudův; o. ruské revoluce 3. (nač; k čemu) poukaz, upozornění: poslal ho pryč s o-em, aby přišel až za hodinu; o-y na použitou literaturu; o. k předchozí kapitole; o. v slovníku; zř. o. na zavraždění posledního Přemyslovce (J. Vlč.) narážka