odpověď, -di ž. (mn. 3. -dím, 6. -dích, 7. -ďmi, -dmi) 1. slovy vyjádřené sdělení na dotaz, na něj. projev vůbec: ústní, písemná o.; o. na otázku; o. na dopis; jasná, neurčitá o.; kladná, záporná o.; uspokojivá o.; pádná o.; žádat o o.; dát, poslat o.; vyhýbat se o-i; žádná o. je také o.; nejít pro o. daleko odpovědět bez obalu, nevybíravě; nezůstat (nikomu, nikdy) dlužen o. odpovědět pohotově, expr. mít ve zvyku odmlouvat; práv. (dř.) žalobní o. podání, kterým žalovaný odpovídá na žalobu 2. jiný projev, reakce na něco: pohled, úsměv, pláč byl mu o-í; nejlepší o-í je práce †3. vyhlášení, opovědění nepřátelství (Pal., Tomek)