odrážeti I ned. (3. mn. -ejí) k odraziti 1-7, 9-11: o. kulečníkovou kouli; míče odrážené raketou; o. se nohama od země; – zrcadla odrážejí světla lustrů; klenba odrážela jeho hlas; – umění odráží novou skutečnost; – o. holí větev; – o. palbou nápor nepřítele; o. pomluvy, výtky odmítat; – poněk. zast. o. někomu zákazníky; jeho frázovitost posluchače odrážela odrazovala; to nevábí, nepřitahuje, naopak odráží; – loď odrážela na moře; – zast. o. výlohy (Tyl) odpočítávat; – jeho osobitý styl ho odráží od ostatních odlišuje; – zř. hud. hrát staccato; – zř. hud. o. původní předznamenání; — odrážeti se ned. k odraziti se 1-4: šípy se odrážely o štíty bojovníků; přen. hrozby se od něho odrážejí nemají na něho účinek; – paprsky se odrážejí v stejném úhlu; zvuk kroků se odrážel od klenby brány; – stromy se odrážejí v zrcadle řeky; přen. v jeho pohledu se odráželo opovržení; – zájem se odrážel na celé jeho práci byl zjevný, tento nedostatek se nepříznivě odráží v hospodářské situaci podniku; – kroj se svou pestrostí odráží od šedi městských obleků; jeho střízlivost se odrážela od všeobecného nadšení ○ předp. z-