odstrojiti dok. (3. mn. -í) 1. (koho, *co) svléci někomu šaty: odstrojila dítě; o. se a ulehnout; ležel jen zpola odstrojen; o. se ze svátečního oděvu; o. panenku; přen. země nadobro odstrojila se k spánku (Rais) 2. (koho, co) zbavit (koně) postroje: o. koně *3. (co) odestlat (postel): odstrojená postel (Vrchl.) 4. tech. (co) zbavit výstroje n. někt. příslušenství: o. kotel; o. loď ○ předp. po-