odvážný příd. 1. mající odvahu; odvážlivý, smělý, srdnatý, statečný, zmužilý, nebojácný, neohrožený: o-é děvče 2. vyžadující odvahy, svědčící o odvaze; odvážlivý, smělý: o. skok; o-á operace; o-á kritika; o-é plány; práv. o-á smlouva kterou se slibuje plnění závislé na nejisté skutečnosti; → přísl. odvážně: o. čelit obtížím; – o. sladit barvy; → podst. odvážnost, -i ž. odvaha