okurka, -y ž. (2. mn. -rek) 1. poléhavá bylina s dlanitolaločnatými listy a s malými žlutými květy, pěstovaná pro dužnaté plody; bot. o. setá Cucumis sativus 2. (obl. mor. též okurek, -rku m.) podlouhlý zelený plod této rostliny, požívaný jako zelenina: salát z o-ek; kyselé o-y; kvašený o-ek (Kosm.); znojemské o-y; má nos jako o-u; přen. expr. fialová o. zářila v prostřed obličeje (Klost.) 3. panenská o. durman panenská okurka (bot.); expr. zdrob. okurčička, okurečka, -y ž.