orel, orla m. (1. mn. -i, -ové) 1. velký dravý pták s mohutným zakřiveným zobákem a silnými spáry: silný, bystrý, smělý o.; rozhlížet se jako o. (Vanč.); vidí jako o. má dobrý zrak; hostinec U černého orla; šel na pivo k Černému orlu; přen. bystrý, smělý, odvážný člověk: revoluční orlové; o. much nelapá (přísl.) velkorysý člověk se nepachtí po maličkostech; zool. rod Aquila, Haliaeetus, Pandion aj.: o. skalní; o. mořský; o. říční 2. hvězd. O. souhvězdí severní oblohy 3. zpodobení orla jako výsostné znamení země, států, rodu ap.: dvouhlavý rakouský o.; úřední razítko s orlem s rakouským znakem; – ob. padne hlava nebo o. líc n. rub mince 4. O. bývalá klerikální tělovýchovná organizace; o. (1. mn. -ové) člen této organizace; zdrob. orlík, -a m. (mn. 1. -ci, -kové, 6. -cích), orlíček v. t.