osobní (†osobný Pal., Havl. aj.) příd. 1. určený pro osoby, pro lidi: o. doprava; o. vlak, auto, výtah pro dopravu osob (op. nákladní); o. nádraží (op. nákladové); o. váha k vážení osob; žel. o. tarif stanovený pro osobní dopravu 2. odb. vedoucí evidenci zaměstnanců (podniku ap.) a vyřizující jejich záležitosti; personální: o. oddělení; o. referent 3. určený, přidělený ap. urč. osobě, urč. jedinci: jeho o. lékař; o. stráž; o. tajemník 4. týkající se osoby (jedince) v souhrnu vlastností n. fyzické podstaty; vázaný na osobu jednotlivce, vlastní osobě jednotlivce: o. statečnost; o. hygiena; o. svoboda, prohlídka; o. styky; o. přítomnost; – o. záležitost; o. zájmy; o. přání; o. úspěch; o. odpovědnost; o. závazek; o. nepřítel; – o. kouzlo, půvab individuální; o. vlastnosti; o. sloh; práv. (v social.) o. majetek předměty osobní a domácí spotřeby, rodinné domky a úspory nabyté prací; ekon. (v social.) o. vlastnictví vlastnictví jednotlivců, jež se vztahuje na produkty práce k osobní spotřebě; práv. o. právo jehož podmětem mohou být jen osoby fyzické (např. práva z poměru rodinného); o. daně postihující jednotlivé osoby, zejm. jejich příjem; o. oprávnění, povolení vázané na urč. osobu, zprav. nepřevoditelné; o. živnost (dř.) vázaná na urč. osobu; jaz. o. jména vlastní jména osob (tj. jména rodná a příjmení); řidč. (v užším smyslu) jména rodná (dř. zv. křestní) 5. takový, kt. je určován jen jednou osobou, kt. nemá obecnější ráz; subjektivní, nevěcný, zaujatý: o. mínění; důvody o. i věcné; o. nechuť, zášť; o. útok; nebuďte o. neuplatňujte jen svou osobu, své zájmy, názory ap. n. nevystupujte proti urč. osobě 6. takový, při němž se uplatňuje jedinec ve své fyzické podstatě; přímý: o. styky; o. přítomnost, účast 7. jaz. zájmena o. označující mluvnickou osobu (např. já, vy, on); o. koncovky (slovesa) příslušející tvarům pro příslušnou osobu (např. nesu, nesete, nese); přísl. k 4, 5, 6 osobně: být o. svobodný; o. za něco odpovídat; o. je mi to lhostejné; – článek o. zahrocený; – seznámit se o.; o. blahopřát; o. se zúčastnit