písek, -sku m. (6. mn. -scích) 1. sypká zemina žlutá, až šedivá ze zcela drobných, zprav. křemitých zrnek: říční, mořský p.; p. pouště; jemný p.; zrnko písku; cestička vysypaná pískem; děti si hrají na písku; p. do malty; zlatý p. (Ner.) zlatonosný; písařský p. (kdysi) jímž se vysoušelo napsané; jako zrnko písku v moři nepatrný, bezvýznamný; stavět na písku, zprav. přen. podnikat něco bez spolehlivých předpokladů ap.; to všecko stojí na písku, zprav. přen. nemá pevné předpoklady, základy; strkat hlavu do písku (jako pštros), přen. nechtít o něčem (zprav. nepříjemném) vědět; řidč. házet p. do něčeho, přen. brzdit, narušovat něj. dílo; octnout se na písku, přen. v bezvýchodné situaci; na mizině; pátrání skončilo v písku; sypat, házet někomu p. do očí zastírat skutečný stav, pravdu předstíráním; zast. musit po smrti p. (do otýpek) vázat (Něm., Hol. aj.) zůstat starým mládencem, starou pannou; geol. křemenný p.; zlatonosný p.; stav. kopaný, říční p.; vod. filtrační p.; tech. slévárenské p-y; formovací p.; sklář. sklářský p.; horn. tekoucí p. kuřavka 2. písky, -ů m. pomn. (zast. ob. 1., 4. též píska s., 6. -ách, Hol.) řidč. písčité místo; písčitá půda; písčina: lesíky na pískách; chudé písky; pohyblivé písky 3. věc připomínající písek (ve význ. 1) drobnými zrnky: (cukrový) p. krupicový cukr; med. močový p.; hut. ocelový p. jemně zrněná ocel; expr. zdrob. píseček, -čku m.: jemný říční p.; hrát sina svémp-u, přen. starat se jen o sebe, o věci své a svého okolí