pět čísl. zákl. (2. p. pěti) označuje počet 5: p. dětí; za p. hodin, po pěti minutách; člověk má p. smyslů; pracuje s pěti lidmi; je o p. let mladší; sejdeme se v p. v pět hodin; rád bych s tebou promluvil p. slov několik; v mírném zaklení pro p. ran, cos to udělal?; expr. má svých p. křížků (na zádech, za sebou) je mu přes padesát let; sebrat, sbalit si svých p. švestek a jít vzít si své věci a odejít, odejít vůbec; vzpamatoval se teprve za p. minut dvanáct v poslední chvíli; to spočítáš na pěti prstech snadno; to bych bral (shrábl) všemi pěti (čast. deseti) velmi rád; mohl by olíznout všech p. (čast. deset) (kdyby si ho vzala) být velmi rád; koupit za p. prstů ukrást n. jinak zadarmo získat; hospodařit od desíti k pěti n. od pěti k čtyřem špatně, čím dál hůř; ob. má (nemá) všech p. pohromadě (tj. smyslů) je chytrý, rozumný (nerozumný, nenormální); sebrat všech p. dohromady soustředit se a promyslit; tváří se, jako by neuměl p., do pěti počítat nevinně; snědl by to, zmizel, než by p. napočítal hned, okamžitě, rychle; držet někoho na p. kroků od těla být k němu odměřený, rezervovaný, nepřipustit důvěrnost; mít všech p. p (pé) (o ženě) mít dobré vlastnosti (být poctivá, pracovitá, poslušná, pěkná a mít peníze); hovor. to je mi p.! lhostejné; pětkrát čísl. nás. příslovečná: bylo jich p. víc; krejcar p. obrátí, aby se nepředal (Herb.) je opatrný n. lakomý; pátý čísl. řad. v. t.; paterý čísl. druh. (o jmenných tvarech v. desaterý) jsoucí v pěti růz. druzích; (u jmen pomn., hromad., látkových a abstr. též ve význ. čísl. zákl.) pět: p-o koření; p-y dveře; p-y šaty; zast. knihy p-y (Pal.); lze to udělat p-m způsobem; p-á prostora pro diváky nebvla hy toho dne pojala zástupy (Sobotka) pětinásobná; zpodst. patero, -a s. pět jednotlivin stejného druhu: p. dveří; p. samohlásek; p. příčin; pateronásobný čísl. nás. pětinásobný; přísl. -násobně, -násob; -násobek, -bku m. (6. mn. -bcích) pětinásobek; pětina, -y ž. část něj. celku vzniklá jeho rozdělením na pět stejných dílů: souhlas tří pětin poslanců; spotřeba o p-u větší; zdrob. pětinka, -y ž.: hovor. (dř.) p. losu; pětka, -y ž. v. t.; v. též pěta-, pěti-