přání, s. 1. pocit potřeby něčeho provázený citovým napětím; touha: mít vroucí, tajné, skryté p.; uhodl její p. 2. požadavek, nárok 2, žádost: vyslechnout p. hostů; vyhověl bez odkladu jeho p.; kniha p. a stížností 3. projev touhy, aby se někomu dostalo něčeho dobrého, pro něj příznivého (vyjadřovaný obyč. něj. společenským, zdvořilostním obratem): přišel s přáním dobrého jitra; p. zdaru, stálého zdraví; novoroční p. blahopřání; srdečné, upřímné p.; poslat p. k narozeninám; děti odříkávaly naučené p. (často ve formě veršované říkánky); expr. zdrob. přáníčko, -a s. (6. mn. -ách); v. též přáti