přípona, -y ž. 1. jaz. součást slova (morfém) připojovaný ke kořeni n. kmeni slova a mající úlohu slovotvornou a kmenotvornou, někdy i flektivní; sufix: slovotvorná, kmenotvorná p.; mluvnická (řidč. tvarotvorná) p. koncovka *2. věc k něčemu připojená (Čech)