předložiti dok. (3. mn. -í) (co komu) 1. položit před někoho, zprav. k nahlédnutí, popř. k posouzení, k výběru, k vyřízení ap.: p. zákazníkům vzorky zboží (na ukázku); p. potvrzení; vydá se po předložení legitimace; p. seznam k nahlédnutí; dát si p. výkresy žáků; p. žádost referentovi k rozhodnutí; p. k podpisu; p. účet (k placení); obch. p. směnku prezentovat 2. položit před někoho (pokrm n. nápoj) k jídlu; podat 2, dát 1: p. k snídani chléb, vejce a čaj; p. hostu večeři; p. (koním) po otýpce jetele (Baar) 3. oznámit, zprav. k posouzení, k rozhodnutí: p. výsledky veřejnosti, k diskusi; p. někomu otázku; p. spor k řešení, návrh k rozhodnutí; zast. ten mu předložil, jaké následky by z toho pošly (Něm.) dal na uváženou; předložiti si dok. zast. a nář. (co) (dobře) uvážit, rozvážit, rozmyslit si: já si nikdy nepředložil, co to pro ně býti muselo (Něm.); musí si to člověk náležitě p., nežli... (Nov.); ned. předkládati, p. si