pára I, -y ž. (7. j. (plnou) parou, jinak párou, mn. 2. par, 3. párám, parám, 6. párách, parách, 7. párami, parami) 1. mlhovitý výpar z horké tekutiny n. z jiné zahřáté látky, šířící někdy charakteristickou vůni: vodní p.; p. z nozder koní; sirné páry; jedovaté bahenní páry; hovor. jít do páry do parní lázně; ♦ být jako p. nad hrncem velmi slabý; zmizel, vytratil se jako p. nepozorovaně; fyz. plynné skupenství látky při teplotě nižší než kritické, kt. lze zkapalnit tlakem bez dalšího ochlazení: alkoholové, éterové, benzínové aj. páry 2. voda v plynném skupenství jako pohonná síla: vypustit z kotle páru; stroje pod párou: lokomotivy hnané párou; přehřívač páry; plout plnou parou; přidat páry, přen. vynaložit větší úsilí, zvl. zrychlit krok ap.; ♦ expr. mít páru sílu, elán, chuť; pracovat plnou parou intenzívně; půjde to, šlo to parou rychle; poženu to parou pospíším si; zast. utíkali pryč, co p. stačila (Něm.) velmi rychle; tech. p. nasycená, sytá; p. přehřátá; p. mokrá; žel. slang. vlak s parní lokomotivou; parní lokomotiva 3. mlhovitý výpar nad krajinou, mlžný opar: noční, ranní páry na lukách; mořské páry; modravé páry z lesů temných (Mácha) 4. jen mn. páry řidč. alkoholické opojení, podnapilost ap.: hlava p-mi obtížená (Jir.) 5. něco pomíjivého, nicotného, nepatrného: rozejít, rozplynout, obrátit se v dým a páru vniveč; jejich argumenty jsou p. a dým (Olb.); ♦ ob. nezbyla po něm ani p.; slang. nemít o něčem páru, ani páru vůbec nic o tom nevědět, vůbec tomu nerozumět 6. slang. skupina dobrých kamarádů, dobře si rozumějící společnost; parta 2; její člen: my jsme ta pražská pára (píseň); ráno přitáhla p. zedníků a nádeníků (Nový); kluci z naší páry; – těžká p. starý zkušený voják n. pražský frajer, pražský pepík