přáti (†příti Koll. aj.) ned. (1. j. přeji, rozk. přej, trp. přán) 1. (komu co; komu) projevovat touhu, aby se někomu dostalo něčeho dobrého, pro něj příznivého, vyslovovat přání (ve význ. 3): p. dobrou noc; přáli si navzájem dobré chutnání; p. příjemné prožití vánoc; p. někomu (zdraví, spokojenost) k narozeninám; p. někomu k Novému roku blahopřát 2. (komu co, koho) (často v podmiň. způsobu) chtít, toužit, aby se někomu něčeho dostalo; (komu co, řidč. čeho, koho) cítit uspokojení nad tím, že se tak stalo n. děje: p. někomu (do budoucnosti) úspěch, zdar; přála bych jí hodného muže; přál bych mu, aby dostal dobré místo; nepřál bych mu dočkat se toho (zprav. o něčem nepříznivém); – p., nepřát někomu (dosažený) úspěch; p. zasloužený trest, prohru; přej a bude ti přáno (přísloví) 3. (komu co, kniž. čeho; co; komu) poskytovat, dopřávat, popřávat (v hojnosti): přejte nám klid, klidu; p. někomu sluchu; nebylo mi přáno ho vidět; p. autorům úplné volnosti (Vodák); šetří, nic si nepřeje; na dítěti matka nešetří, přeje mu, jak jen může; expr. ten si přeje! hodně a dobře jí, pije ap. 4. (komu, čemu) být přízniv, příznivě nakloněn: šťastná náhoda jim (tomu) přála; počasí jim nepřeje; učitel mu přeje, přen. nadržuje; odvážnému štěstí přeje (pořek.); přáti si (†přáti Tyl, Něm.) ned. 1. (co, koho; řidč. čeho) mít pocit potřeby něčeho provázený citovým napětím, mít přání (ve význ. 1); toužit (po čem): přeje si k vánocům panenku; toužebně si přeje jet k moři; přeji si jen, abych se uzdravil; ničeho si tak nepřála jako...; to, čeho si přeje (Ner.); přeje si (mít) syna 2. (co, kniž. čeho) dávat najevo požadavek něčeho, mít přání (ve význ. 2); chtít 1, požadovat 1: přejete si kávu nebo čaj?; udělám to, jak si přejete; přejete si ještě něco připojit k své žádosti?; co, čeho si(ode mne) přejete?; přejete si ochrany (před demonstranty), pánové? (Olb.); přeji si, abys to řekl přímo; přeji si, přál bych si klid; ob. expr. v ust. spoj. (ne)přej si (vidět) (tu nádheru, ten nepořádek ap.), to si (ne)přej, jak to tam vypadá, jak jsme utíkali ap. vyjadřuje podiv nad velkou mírou něčeho; nepřej si mne, ať si nás nepřejou! (vyhrůžka) ○ předp. do-, po-, po- si; nás. přávati, přávati si