přístroj, -e m. (†přístrojí, -í s.) 1. složitější technické zařízení sloužící k provádění některých prací; jednodušší stroj; aparát 1: fotografický, promítací, telefonní, elektrický, hasicí p.; měřicí p.; destilační p.; p. na měření, k měření; všeliké p-í mašin (Pfleg.) zařízení, součástky; kláda, palečnice a jiné děsné p-e (Jir.) stroje pro mučení †2. přistrojení, oblečení: venkovský p. jí výborně slušel (Jir.) †3. postroj 1: koňské p-e (Mach.) *4. příbor 1: stolní p. (Ner.); zdrob. přístrojek, -jku (*přístrojík, -u, 6. j. -u, Čech) m. (6. mn. -cích) řidč.: elektrický p.; holicí p. strojek