přijíti I dok. (1. j. -jdu, rozk. -jď, -jďte, min. -šel, podst. -jití, přech. min. -šed) 1. (kam; ~) chůzí se dostat; dojít 1 (op. odejít 1): p. do školy včas; přišel až do domu; p. z práce; přišel pro mne, abych šel do divadla; p. pro knihu; p. k nejlepšímu; p. s prázdnou vrátit se bez peněz; čekali, s jakou přijde jak pořídil; p. ke křížku; p. s křížkem po funuse; p. se svou troškou do mlýna; nesměl mu p. na oči; kdo dřív přijde, ten dřív mele (pořek.) 2. přibýt do něj. kolektivu, vstoupit, nastoupit do něj. funkce ap.; vrátit se odtamtud: přišel nový ředitel; do oddělení přišel nový spolupracovník; p. (na svět) narodit se; po pěti letech přišel syn; – p. z vojny domů; přišel z dovolené 3. (kam) vůbec se dostat, octnout se na něj. místě: p. do vězení; p. do nemocnice; p. pod auto; p. včas do postele; p. (někomu) do rány; p. z deště pod okap, z bláta do louže 4. (~; komu, kam) (o věci) být dopraven, doručen, dodán; dojít 5; dostat se na něj. místo: noviny ještě nepřišly; přišel mu dopis; přišla sem zpráva, že...; pomoc přišla okamžitě byla poskytnuta; – četl, comu přišlo do rukou; statek přišel do cizích rukou; skříň přijde do vedlejšího pokoje; vynález k nám přišel z ciziny 5. následovat 2: po a přijde b; po dubnu přijde květen; po zimě přijde jaro 6. (nač) úmyslně n. náhodou nalézt, objevit něco; připadnout: p. na stopu; p. na chybu v účtu; nemohl p. na vhodný výraz vzpomenout; p. na něco nového; nemohu na to p. uhodnout to; p. na jiné myšlenky; p. na chuť něčemu; p. na kloub něčemu; nemůže mu p. na jméno 7. (na koho, co) dostavit se někam za jistým účelem, zprav. s nepřátelským úmyslem; postihnout nepříjemně někoho, něco: přišli na ně loupežníci; nekřičte, nebo na nás přijde soused; na mne si nepřijde se mnou nepořídí; – přišlo na nás neštěstí; na květy přišly mrazy; přišla kosa na kámen 8. (ke komu, na koho s čím) obrátit se 3 (zprav. s přáním, s prosbou ap.): přišel ke mně s žádostí; každou chvíli na mne s něčím přijde 9. (na koho) zachvátit, stihnout (koho, 4. p.), zmocnit se (koho, 2. p.): přišla na ni mdloba, dřímota, závrať; řidč. neos. (komu) přišlo mu mdlo, špatně, nevolno 10. (k čemu) nabýt 1, dosáhnout 5 (čeho), získat (co); dospět k něj. vlastnosti: p. lehce k penězům; jak Honza k štěstí přišel; p. k úrazu utrpět jej; p. ke cti, k moci; p. k platnosti uplatnit se; p. k sobě nabýt vědomí; p. k veslu dostat se k moci; p. k něčemu jako slepý k houslím; jak k tomu přijde čím si to zaslouží 11. (nač; ~) stát (peníze): na kolik přišel ten kabát?; pobyt u moře přišel na velké peníze; to vám přijde draho, přen. to zle odpykáte; ob. co, kolik od toho (od práce) přijde? 12. (oč) být připraven; pozbýt, ztratit (co): p. o peníze, o zaměstnání; p. o život, o hlavu; expr. to by člověk přišel o uši ohluchl by 13. (kam) pokročit v něj. činnosti až k něj. hranici; dojít 6: s ničím nemůže p. ke konci; při čtení přišel až k poslední kapitole; na to řeč nepřišla; přišel k poznání, k přesvědčení, že... 14. (kam) dostat se, upadnout do něj. stavu, postavení, octnout se v něj. situaci; (odkud) dostat se z něj. postavení, prostředí, z něj. situace; ztratit něj. vlastnost: p. do let, do rozumu; nemohl do toho p. vpravit se; p. do neštěstí, do nebezpečí; voda přišla do varu začala se vařit; rozmluva nemohla p. do proudu rozproudit se; p. do rozpaků, do podezření; p. do lidských úst, řečí stát se předmětem pomluv; p. na mizinu; kam bych přišel, kdybych všechno musel platit; p. na přetřes; p. v zapomenutí upadnout; p. vhod; p. zkrátka být ošizen; p. nazmar; p. do styku; hovor. p. do módy; p. do úzkých být v tísni; p. na buben; p. ve psí ztratit cenu; p. do jiného stavu otěhotnět; – p. ze cviku; p. z konceptu, z rovnováhy; hovor. p. z módy vyjít; ob. p. bankrot (Káňa); zast. a nespis. to nesmí p. k ztracení ztratit se 15. (na koho, co) (v urč. poměru, v jisté výši) připadnout 1: na každého přijdou dva chlebíčky; na jednoho brigádníka přijde jedna lopata a jedna motyka 16. začít se dít; stát se, nastat: přišly velké deště; přišel rozhodný okamžik; přišla doba sucha; přišly zlé časy; co asi zase přijde; vždy nám do toho něco přijde; jak to vlastně přišlo, že...; najednou přišla nemoc a byl konec s prací; jak to přijde 17. (komu) (na mysl, na paměť ap.) napadnout 5 (koho, 4. p.): náhle mi přišlo na mysl, abych...; mluví, co mu přijde na jazyk; přišla mu spásná myšlenka; tu mi přišlo podívat se na stráň (Něm.) 18. (komu) zazdát se, připadnout 5: přišlo mi vše jako sen; přišlo mu to k smíchu; to ti nesmí p. zatěžko; tak mi to přišlo divné 19. ob. neos. přijde (na koho, co) bude záležet na někom, něčem; ve spoj. když na to přijde bude-li třeba: přijde na okolnosti, za kterých se bude případ projednávat; pokud přijde na mne, nic proti tomu nemám; přijde na to, jak kdo bude pracovat; když na to přijde, budu dělat cokoli †20. neos. přijde, přišlo mi, ti... (s inf.) náhodou se stane, stalo, že: i přišlo mu jet lesem (Erb.) †21. ust. spoj. přišlo z očí (komu) byl uhranut (Něm.) 22. hovor. přijít si (nač) prací získat peníze; vydělat si: přijde si na 2 000 Kčs měsíčně; přijde si na své je uspokojen; ned. přicházeti