patřiti II ned. (3. mn. -í, rozk. patř, patři) 1. kniž. (na koho, co) dívat se, hledět, zírat: p. na nepřítele; p. na krajinu; bez bázně patřil vstříc nebezpečí; p. tváří v tvář smrti být v nebezpečí smrti †2. (koho, co) vidět: již jej patřím krásný obraz její (Mácha) †3. (k čemu; nač) přihlížet; dbát (Ner., Havl.) ○ předp. do-, do- se, po-, s-; nás. patřívati