peň, pně m. (zast. ž., Ner.) 1. kniž. a nář. kmen 1: bělavý p. břízy; holý, sukovitý p. †2. druh úlu z uříznutého vydlabaného kmene, špalek (Wint.) 3. nář. pařez: jámy po vykopaných pních (Něm.) 4. co připomíná tvarem peň: loď. kormidelní p.; geol. hlubinné magmatické těleso válcovitého tvaru: žulový p.; expr. zdrob. *pník, -u (Havl.), *pníček, -čku (Maj.) m.