pepík (6. mn. -cích), řidč. pepan, -a (*pepas, -a, *pepásek, -ska, *pepé neskl. Bass) m. (*pepice, -e ž., Herrm., Olb.) (dř.) příslušník velkoměstské spodiny, zvl. pražské, nápadný svým chováním, řečí ap.: pražský p.; hantýrka žižkovských p-ů