pila, -y ž. 1. řezací nástroj s ocelovým pásem n. kotoučem opatřeným zuby: řezat dříví pilou; skřípot pily; hlas jako p. pronikavý, řezavý; chrápe, jako když pilou řeže; tech. nářadí n. stroj s jedním n. několika pilovými listy n. kotouči: p. ruční, strojní, motorová; oblouková p.; rámová p.; kotoučová p.; pásová, trámová p., kyvadlová p.; p. na dřevo, na kov 2. závod zpracovávající dřevo (kulatinu) na řezivo; pilařský závod; zdrob. pilka, pilčička, pilečka v. t.