poduška, -y (2. mn. -šek) (†podušnice Tyl, †poduštice Tomek, -e) ž. 1. kniž. polštář pod hlavu; polštář menších rozměrů, někdy jen dekorativní: postel vystlaná bělostnými p-mi; zabořit tvář do p-ek; přen. sněhová, mechová p.; – nést řády zesnulého na sametové p-ce; vyšívané p-y na divanu; já ho (vnuka) měla jako v p-ách (Rais) hýčkala jsem ho; štěstí nelíhá na hedvábných p-ách (Jir.) nebývá spojeno s bohatstvím 2. věc vzhledem n. měkkostí ap. podušku připomínající: kancelářské p-y na razítka; žíněné p-y v koňských chomoutech; elektrická p.; sport. (v šermu) vložka v koši šermířských zbraní pro ochranu prstů; zdrob. poduštička (*poduščička Havl.), -y ž.: ozdobné p-y