pokoj I, -e m. 1. stav nerušenosti; klid 2, poklid 1 (op. neklid, ruch): chci mít p. a ticho; mít (nemít) p. od někoho, něčeho nebýt (být) obtěžován, vyrušován; dát (nedat) p. někomu neobtěžovat (obtěžovat), nevyrušovat (vyrušovat); nedalo mu to p., p-e; nedal si p-e, až to udělal; nechat na p-i, s p-em nevšímat si, nerušit; dát p. s něčím přestat; hovor. dej p.! přestaň!; též jako výraz úžasu, překvapení; chci mít svatý p. klid; zast. odejdi v p-i!; odpočívej v p-i (zbožné loučení s mrtvým) †2. mír I 3: p. podepsán a zjednán jest (Jir.)