polámati dok. (1. j. -u, rozk. -lam, -lámej) (co) 1. lámáním rozdělit na kusy, části; přelámat, zlámat: vichr polámal větve; spadl a polámal si žebro; mohli si nohy p., jak se hnali; řidč. p. (čast. zlámat) vaz (Šmil.) 2. porouchat, poškodit, pokazit, rozbít: p. zámek, hračku; polámaný stroj; — polámati se dok. 1. porouchat se, poškodit se, pokazit se, rozbít se: polámala se mu hračka 2. ob. způsobit si bolestivé pocity namožením: p. se při práci; v kříži bolí, to jsem se polámal (Hol.)