postup, -u m. (6. j. -u) 1. postupování, postoupení (ve význ. postoupiti 1-5): mlha bránila v rychlém p-u pohybu vpřed; p. vln; p. Měsíce po obloze; p. myšlenek, scén souvislé n. předem určené pořadí, sled; – vítězný p. armády pronikání vpřed; přen. v ust. spoj. být na p-u stále víc se uplatňovat ap.; jaro je na p-u; socializace je na p-u; – sledovat p. prace, stavby chod; p. nemoci vývoj; p. událostí průběh; p. demokratizace veřejného života; p-em doby, let během; – p. vědy, civilizace rozvoj, pokrok; – p. do vyšší třídy; p. závodníka do finále; dř. platový, služební p. přechod do vyššího stupně; – práv. p. nemovitosti odevzdávání, odevzdání (podle něj. práva); p. pohledávky cese 2. (účelný) způsob práce n. jednání, metoda, (účelné) jednání samo: popsat p. výroby; pracovní, výrobní, technologický p.; (též mn.:) složité výrobní p-y; kompoziční p-y autorovy (Muk.); léčebný p.; zvolit správný p.; dohovořit se o společném p-u (při něj. vyjednávání); zeměd. osevní p. střídání plodin na pozemku podle urč. zásad; fot. mokrý p.; práv. p. řízení, v řízení