prázdnota, -y ž. 1. vlastnost, stav toho, co je prázdné (ve význ. 1, 2): p. ulic, sálu; – citová a duševní p. chudoba 2; přen. šedá p. dní (Nový) 2. prázdný, volný prostor; prázdno 1: upírat zrak v p-u; úzkost z p-y; skříně zely p-ou *3. volný, prázdný (ve význ. 4) čas, doba nečinnosti: dlouhá p. (Gottlieb)