pravý příd. 1. jsoucí na druhé straně těla, než je srdce; jsoucí po této straně pozorovatele (op. levý 1): p-á ruka, noha; p-é oko; p-á strana cesty; p-á polovina hlediště; sedět po pravé straně, po pravém boku někoho po pravici; p. břeh řeky; být p-ou rukou někoho dobrým, nepostradatelným pomocníkem; sport. p-é křídlo, p-á spojka; tech. p. závit šroubu stoupající zleva doprava; ve vorařství p-á strana (voru) pacholčí 2. politicky konzervativní, reakční; pravicový (op. levý 2): stáli na nejpravějším křídle; – p-á úchylka v dělnickém hnutí odklánějící se od revoluční linie, oportunistická; p. sociální demokrat 3. takový, kt. má příslušné vlastnosti v nejvyšší míře; opravdový, skutečný; takový, jaký má podle svého označení být: p. přítel; p. kluk; p-é dítě přírody; je p. syn svého otce je mu velmi podobný (zejm. povahově); p-á láska; v p-é poledne přesně v poledne; rukopis je považován za p. (op. padělaný, nepravý l); práv. p. dědic; zbož. (dř., zvl. za války) takový, u kt. se zdůrazňuje pův. surovina, ne náhražkový; u kt. je zaručen původ: p-á perleť; p-é zlato; p-á bižuterie; p. šperk (op. falešný 2); – p. uherský salám; tech. p-é pozlátko; text. p-é hedvábí z vláken bource morušového; bot. p. plod vznikající pouze z orgánů květních (např. nažka, ořech, tobolka); pelyněk p.; biol. p-á dvojčata jednovaječná; med. p-é neštovice variola; mat. p. zlomek kladný zlomek, jehož hodnota je menší než 1; geom. p-á kuželosečka elipsa, hyperbola n. parabola, jednoduchá; hvězd. p. sluneční čas určený polohou (hodinovým úhlem) Slunce; p-é poledne, p-á půlnoc; geol. p-á žíla (nerostu) napříč vrstvami; jaz. řidč. p-á předložka vlastní, původní 4. geom. p. úhel jehož ramena stojí na sobě kolmo (svírají úhel 90°) 5. (v nejvyšší míře a jedině) správný, náležitý 1, vhodný, patřičný (op. nepravý 3): to je jeho p-é jméno; (říci) p-é slovo na p-ém místě; učinit něco v p-ou chvíli, obrátit někoho na p-ou víru; uvést na p-ou cestu; čeká, až přijde ten p. (ženich); to je to p-é; ty jsi ten p. (často iron.); nazývat věci p-m jménem nic nezastírat, mluvit otevřeně; mít srdce na p-ém místě jednat ohleduplně, s pochopením; uvést něco na p-ou míru opravit něčí nesprávné informace ap.; vzít něco za p. konec správně, vhodně začít, zvolit správný postup; být v p-ch rukou povolaného člověka 6. takový, jaký je v podstatě; skutečný, vlastní; skoro skutečný, velmi se něčemu, někomu podobající; úplný, dokonalý 2: p-á příčina; v p-ém slova smyslu; p. stav věcí; p. opak; – je to p. ráj; byl to u nich p. blázinec; dělat p-é divy; zpodst. pravá, ž. 1. pravá noha †2. pravá ruka, pravice 1 (Erb., Jir.); přísl. pravě v. t.; podst. zvl. k 3, 5 pravost, -i ž.: důkaz (o) p-i rukopisu; p. podpisu autentičnost; – zast. p. názorů (Zey.) správnost; rozhodovat o p-i učení (Jir.); práv. p. pohledávky; v. též doprava, napravo, vpravo, zprava