proč přísl. 1. (expr. pročpak, †pročže Čel., Podl.) táz. ptáme se jím po příčině, důvodu, smyslu n. účelu něj. jednání; co II 1, copak II: p. neodpovídáš?; p. tam chceš jít?; p.? kmitlo mi hlavou; i p. ne, půjdu tam; p. bychom se netěšili? (Sab.); p.? pro slepičí kvoč (žert. odmítnutí otázky) 2. vzt. připojuje vedlejší věty, zvl. předmětové: věděl dobře, p. to udělal; nemůže pochopit, proč se dosud nevrátila; rozl. od předl. spoj. proč, tj. pro co; v. co; zpodst. proč neskl. s.: věčné dětské p. otázky; každé p. má své proto (přísloví)