protiklad, -u m. (6. j. -u, -ě) 1. úplný, pravý opak; kontrast: p. dobra a zla; povahové p-y; cit není p-em rozumu 2. hluboký rozdíl, rozporný opak; rozpor, kontradikce: p. mezi městem a vesnicí; p. mezi teorií a praxí; p. mezi socialistickým a kapitalistickým řádem; filos. jedna z vnitřních stránek rozporu; jaz. fonologický, morfologický p. vztah mezi dvěma stejnorodými prvky jazykového systému s funkčním využitím rozdílu mezi nimi, opozice; log. antiteze