proud, -u m. (6. j. -u, -ě) 1. tok vody nebo jiné tekutiny, zprav. rychlý, prudký; množství vody n. jiné tekutiny tekoucí urč. směrem, zprav. rychle, prudce: stružky se spojily v mohutný p.; tam má řeka silný p.; p. strhl plavce; chytat ryby v proudu; voda tekla po ulici proudem; člun plující po proudu směrem, kt. teče řeka; plout s proudem, po proudu, přen. jít s většinou, přizpůsobovat se mínění většiny; plout proti proudu, přen. jít, stavět se proti vůli, mínění většiny; horký proud gejzíru; víno teklo proudem bylo naléváno ve velkém množství; p. krve, krev mu tekla proudem; z očí vytryskl p. slzí; Svatojánské proudy (dř.) peřeje na Vltavě (dnes zaplavené Štěchovickou přehradou); zeměp. mořský p. trvalý pohyb mořské vody v urč. směru: Golfský, Labradorský p. 2. množství (něčeho) pohybující se souvisle a zprav. rychle jedním, určitým směrem: p. lidí, manifestanti šli dvěma proudy; p. vozidel kolona 1; p. prachu; p. světla; p. čerstvého vzduchu; přen. p. slov příval; p. nadávek (Svět.); p. představ, vzpomínek; ideové proudy 19. stol. směry, hnutí; moderní umělecké proudy; Mezi proudy román Aloise Jiráska; fyz. řada (sled) částic v urč. směru, proudění: p. vzduchu, kapaliny; p. neutronů tok; elektrický p.; p. stejnosměrný, střídavý, jednofázový, třífázový aj.; elektr. intenzita proudu (fyz.); geol. p. sutový, lávový, jaz. (ve fonetice) výdechový p.; těl., sport. tvar jednotky za pochodu 3. (nepřetržitý) běh 4, postup 1: p. času, života, dějin; jednání je už v proudu probíhá; diskuse byla v plném proudu nejživější, na vrcholu; výr. výrobní p. sled prací plynule na sebe navazujících 4. jednotlivá část (zprav. vlasů, řidč. vousů) spojující se v protáhlý svazek; pramen 5: p. vlasů rozvlnil se ženě po zádech (Rais); zdrob. proudek, -dku (6. mn. -dcích), řidč. expr. proudeček, proudíček (Arb.), -čku (6. mn. -čcích, -čkách) m.