pružný příd. 1. povolující snadno účinku vnější síly a vracející se do pův. tvaru; elastický: p-é ocelové pero; p. bambusový prut; p. sval; p. mech (Vrchl.); těl. p. odrazový můstek; text. p. lem vzniklý střídáním ok pletených hladce a obrace 2. lehce, snadno se pohybující, pohybově lehký, svižný; ohebný 1, 2, křepký: p-á postava; nepružné údy; p-é tělo cirkusového umělce mrštné; p-á chůze; přen. p. hlas (Jahn) poddajný 3. poněk. řidč. bystrý 2, čilý: člověk duševně p.; p-á fantasie (Hál.) 4. schopný se přizpůsobit n. být přizpůsoben; přizpůsobivý, ohebný 3: být názorově p.; p. v jednání; p-á politika; p-á soustava předpisů; to je pojem velmi p. neurčitý; → přísl. pružně: p. se ohýbající prut; – p. si vykračovat, vyskočit; – p. na něco reagovat; – přizpůsobovat se p. a poddajně; k 2 *pružno: bylo mu lehko a p. (Staš.); → podst. pružnost, -i ž.: p. gumy, prutu; – p. těla, chůze; – p. ducha; – p. plánu, taktiky; fyz. vlastnost materiálu vrátit se po deformaci do pův. tvaru: p. v kroucení, tahu, smyku; fot. expoziční p.