psina, -y ž. 1. ob. expr. zábava, legrace, švanda: ohromná p.; dělat si psinu žertovat; tropit si psinu z módy (Pujm.) zesměšňovat ji; být někomu pro psinu pro smích; děláš to vážně, nebo ze psiny? žertem 2. expr., hanl. pes 1, psi: ta p. mrňavá štěkala (Rada); – špiclové a jiná p. (Prav.); přen. vodní p. (Hol.) štika 3. to, co pochází ze psa: páchnout psinou psím zápachem; doprava konin a psin do celého světa (Klost.) psích kůží; zamíchat do psiny (Glaz.) do psích chlupů 4. poněk. zast. expr. něco bídného, špatného; bída 1, psota 1, slota: provdat (dceru) do selských psin (Třeb.); prodělat spolu mnohou psinu (Dyk) 5. poněk. zast. expr. špatný člověk; ničema 1, darebák 1: ta p. rytmistr (Jir.); té psiny zrádné! (Jir.) 6. nář. zimnice: může dostati psinu, hodonku (Herb.); zdrob. psinka v. t.