rada I, -y ž. 1. pokyn, poučení, návod k jednání n. konání něčeho: dobrá, upřímná r. přítele; dát někomu radu; přispět svou radou; učinit něco na radu lékaře; řídit se něčí radou; jít k někomu pro (řidč. o) radu; hledat u někoho radu; poněk. zast. být někomu (tou) radou, aby... (Tyl, Něm., Čech aj.) radit mu k něčemu; zast. brát s někým radu (Pitt.); vědět (nevědět) si rady (s něčím) vyznat (nevyznat) se v něčem, umět (neumět) si pomoci, poradit; tady je každá (n. dobrá) rada drahá, tady není rady (o nesnadné, bezvýchodné situaci) v tom lze těžko radit; komu není rady, tomu není pomoci (pořek.) kdo si nedá poradit, musí nést následky; dobrá r. nad zlato (přísloví) 2. rozhovor, při kt. někdo někomu radí n. při kt. se dva i více spolu radí; porada 1, zast. 2: šla na radu k sousedce; sešli se k rodinné radě; – zast. knížata zasedla k radě (Vanč.); Žižka radu bral s mistry (Goll) 3. (pův.) sbor rádců (zvl. panovníka); skupina, sbor osob jako poradní n. často i kolektivní řídící orgán v něj. instituci, organizaci, v soustavě státní aj.: císař usedl v radě (Zey.); kol (trůnu) stála r. (Vrchl.); – zvolit, jmenovat, svolat radu; předseda, člen rady; redakční r.; ústavní, vědecká r.; trenérská r. (sekce kopané); závodní r. zájmový orgán zaměstnanců; (u nás v letech 1945 až 1955) závodní výbor (ROH); krajská odborová r.; Ústřední rada odborů (zkr. URO) nejvyšší orgán ROH; oddílová r. (Pionýrské organizace); správní r. (akciové společnosti ap.); ministerská r. (v někt. zemích) sbor ministrů, vláda n. užší výbor ministrů nejdůležitějších resortů; rada ministrů SSSR, (do r. 1946) r. lidových komisařů vláda SSSR; veř. spr. Slovenská národní r. národní orgán státní moci a správy na Slovensku; r. krajského (okresního,...) národního výboru; (dř.) městská, obecní r., okresní, zemská školní r.; polit. R. vzájemné hospodářské pomoci koordinační orgán pro hospodářskou spolupráci socialistických zemí; R. bezpečnosti, Hospodářská a sociální r., Poručenská r. orgány Organizace spojených národů; Světová r. míru; hist. říšská r. (za Rak.-Uh.) parlament; Čs. národní r., Čs. státní r. orgány 1. a 2. zahraničního odboje; Česká národní r. nejvyšší orgán domácího odboje (zvl. za Květnové revoluce); revoluční rady dělníků a vojáků (zvl. v rus., sovětském prostředí) sověty; Maďarská republika rad Maďarská sovětská republika (z r. 1919) 4. obl. (při dět. hře) místo, kam se uchyluje pronásledovaný před pronásledovatelem