ráz I, raz čísl. a přísl. I. čísl. nás. příslovečná nář. 1. jednou 1, jedenkrát 1: eště raz (A. Mrš.); raz, do měsíce; ráz za rok 2. v platnosti přísl. jednou 2, 4, 5: ráz tak a podruhé tak (Salich.); – raz v sobotu před svátky (Salich.) kdysi; – je to ráz burmistr (Mart.) konečně; — v. též ráz II, raz, -u II. přísl. nář. rázem: vzdychl měch, a ráz na to rozlehla se slova písně (Mrš.) hned; raz se začnou hosté hrnouti (Něm.) náhle