realistický [-ty-] příd. (z lat.) 1. založený na skutečnosti, opírající se o skutečnost, vycházející z realismu (ve význ. 1), příznačný pro realistu (ve význ. 1): r-é přirovnání, je r. při popisu událostí; r-čtější názory reálnější; – r-á strana (před r. 1918) jedna z českých buržoazních stran sdružující zvl. inteligenci 2. týkající se realismu (zvl. ve význ. 2), jsoucí v jeho duchu: r-á povídka, kresba; r. ráz výpravy; r-é podání; r. směr; R-é divadlo (v Praze) †3. zabývající se přírodou, reálný 3 (op. humanitní 3): r-é vědy přírodní; předměty r-é (Klost.) přírodovědné; přísl. k 1, 2 realisticky: r. hodnotit skutečnost; r. pravdivé dílo; r. tvořit; podst. realističnost, -i ž.: r. malby, jazyka; smysl pro r.