rondo, -a (6. j. -u), rondó (dř. ps. též rondeau) neskl. s. (z fr.) 1. hud. hudební forma, v níž se návraty hlavní myšlenky střídají s vloženými mezivětami 2. liter. lyrická báseň o třech slokách a dvou rýmech, v níž se opakuje třikrát začátek prvního verše *3. rondel 1, ronda 2: za anglickým rondem vylítla prskavka (Havlasa) *4. rond 2: zatančit improvizovaná ronda (R. Svob.); rondový příd. k 1: hud. r-á forma