rozmazávati, řidč. rozmazovati ned. 1. k rozmazati 1-3, k rozmáznouti 1-3: r. pomazánku po houskách; řidč. rozmazuje si po tvářích špínu (Krásn.); – řidč. soumrak rozmazává obrysy krajiny; – hovor. expr. lidé rozmazávali city (Pujm.); propaganda úspěchy rozmazuje (Gottw.) 2. jen rozmazovat zř. zast. expr. (koho, 4. p.) rozmazlovat (Šír); — rozmazávati se ned. řidč. 1. k rozmazati se: inkoust se rozmazává; obrysy obrazů se rozmazávaly; hlasy se rozmazávají 2. k rozmáznouti se 1: sníh se rozmazával v bláto