salát, -u m. (6. j. -u, -ě) (z it.) 1. zelenina, jejíž listy se upravují jako příkrm: hlávkový s. druh lociky pěstovaný jako zelenina 2. pokrm připravovaný smícháním ze syrových n. vařených částí někt. rostlin, ovoce, luštěnin, brambor, masa ap.: okurkový, celerový, čekankový s.; s. z rajčat; s. bramborový, fazolový, rybí, vlašský aj. 3. expr. roztrhaný, neuspořádaný svazek listů ap.: koupit pořádnou učebnici, a ne takový s. (Poláč.) roztrhanou knihu 4. řidč. hanl. nesourodý celek, směsice všeho možného: ten s. není ani ke čtení (Svatopl.) slátanina; mluví (nemocný) úplný slovní s., bez ladu a skladu (Štefl) 5. čes. lid. tanec rychlého pohybu s proměnlivým taktem; zdrob. salátek, -tku m. (6. mn. -tcích); salátový příd. k 1-3: s-é listy; s-é hlávky; – s-é okurky; – žert. s-é vydání učebnic (Práce); zahr. s-á řepa červená řepa; zool. květilka s-á; salát, -a m. sport. slang., expr. neschopný, neobratný člověk, zvl. špatný, neúspěšný hráč, závodník ap.