slabika, -y ž. část slova vyslovovaná v souvislé řeči jako celek (najednou): mluvil rychle, polykal s-y; vyslovovat slova po s-ách; z toho, co řekl, se nesplnila ani s. vůbec nic; jaz. část slova tvořící výslovnostní jednotku a obsahující jednu slabikotvornou hlásku: zavřená, otevřená s.