složení, s. 1. způsob, jakým je něco sestaveno n. jakým něco vzniklo: s. komise; třídní, národnostní s. společnosti, státu skladba; útok nastoupil v novém s. sestavě; kvinteta v nejdivnějším s. (Ner.); chemické s. vody; s. kůry zemské; slabičné s. slov (Muk.); poněk. zast. mladík hromotluckého s. postavy, vzrůstu; formanský vůz pradávného s. (Čap.-Ch.) konstrukce 2. mlyn. (dř.) (mlýnské) s. mlecí zařízení: mlýn o čtyřech s-ch; české s.; poněk. zast. spustit na všecka s. (Šmil.), na celé s. (Herrm.) dát se horlivě do něčeho (zprav. do řeči, jídla ap.); v. též složiti