sloužiti ned. (3. mn. -í, rozk. služ) 1. (komu) vykonávat, prokazovat služby; být nápomocen; obsluhovat (koho), posluhovat 1 (komu): trpělivě s. nemocnému; dát si s.; někdy poněk. hanl. udělej si to sám, já ti s. nebudu nebudu dělat něco za tebe; s. nacistům přisluhovat; poněk. zast. hovor. v ust. obratech čím vám mohu s.? co si přejete; to vám nemohu s. vyhovět; nech si (Hořejš), dejte si (Vlč.) s. posluž si, dej si říci 2. pracovat jako sluha, služka, být ve službě (ve význ. 3): od dětství musila s.; s. na zámku; sloužil u sedláka; sloužila za děvečku ve statku (Jir.); šla s. do města; dvěma pánům nelze (najednou) s. není možno konat dvě zcela růz. činnosti současně a s úspěchem 3. být zaměstnán, pracovat 2, (zvl. dř.) být v tzv. státní službě; konat vojenskou službu: s. u soudu; sloužil jako učitel; vrchní číšník, který sloužil v nádražní restauraci (Bran.); – slouží na vojně je vojákem; sloužil u 28. pěšího pluku; sloužili spolu v Hradci vojákovali 4. (komu, čemu) poněk. kniž. konat něj. činnost, pracovat ve prospěch někoho, něčeho, v zájmu někoho, něčeho: s. národu, zájmům pracujících; s. myšlence míru; divadlo slouží, ale neposluhuje (E. F. Bur.); přen. expr. sloužila jenom tomu mamonu (Rais); voj. sloužím socialistické vlasti, (dř.) sloužím lidu formule voj. odpovědi na velitelskou pochvalu, blahopřání ap.; zast. a náb. s. bohu žít podle jeho přikázání, a tím mu projevovat úctu; být knězem 5. (k čemu; čemu; zač) být užíván, být určen, mít úlohu, funkci, poslání, význam, platnost, být něčím: s. k rozmanitým účelům; jazyk slouží k dorozumívání; páka sloužící k ovládání stroje; místnost sloužila za skladiště, jako skladiště; s. přehledu; s. za vzor, za záminku; kožený kabát mi dobře sloužil; s. pro smích (John); s. za blázny (Vanč.); ust. spoj. to vám neslouží ke cti není 6. být v dobrém stavu, chodu, v dobré kondici, dobře fungovat (ve význ. 1): nohy, zrak, paměť už mu neslouží; jen kdyby zdraví sloužilo; ten starý stroj ještě stále slouží 7. (komu) být příznivý; svědčit, prospívat 1: drsné podnebí mu nesloužilo; tělesná práce každému slouží; jarní mrazíky stromům neslouží; ust. spoj. ať slouží (ke zdraví)! (pozdrav při přípitku, též po kýchnutí) 8. círk. s. (mši) vykonávat mešní obřad: dát s. mši za zemřelého; ale já tam (v kostele) nesloužím (Kub.); víno, kterým se slouží Pánu (Olb.) kterého se používá při mši ○ předp. do-, na-, na- se, ob-, od-, od- si, po-, po- si, pro-, pře-, při-, u- se, vy-, vy- si, za-, za- se, za- si; nás. sloužívati (o) bez předp.