smrk (*smrek Něm., Čech), -u m. (6. mn. -cích) jehličnatý strom s nezploštělými, na větvích všestranně rozloženými jehlicemi (ve význ. 3): vysoký, štíhlý s.; temně zelené smrky; je rostlý jako s.; bot. rod Picea: s. obecný; s. pichlavý; s. stříbrný; zdrob. smrček, -čku (6. mn. -čcích, -čkách), řidč. smrčík, -u (6. j. -u, 6. mn. -cích) m. (Vlč.)