snášeti ned. (3. mn. -ejí) 1. k snésti: s. příbory na stůl; s. si knihy z knihovny nosit; žena snášela, kde co měla horlivě předkládala k jídlu; s. (si) na hnízdo, přen. zakládat (si) domácnost; – s. doklady; s. zprávy; celý život jen snášeli pro Petříka (Rais) šetřili; – potok snáší do údolí prsť; – řidč. s. střechu sundávat; zast. začali s. pahorky (Jir.) vyrovnávat; slepice snáší vejce; – s. mráz, útrapy; nesnáším jízdu autobusem; s. něčí rozmary; raději mlčím a snáším trpím; dřevo nesnáší vlhko; nesnáší cizí lidi; – odb. s. archy skládat je tak, jak za sebou následují v knize; med. s. chorobnou (poškozenou) tkáň; let., loď. snášení letadla, lodi větrem †2. (co) mít, chovat 4, nosit 4 (v paměti): v paměti to snáším, jako by dnes bylo (Wint.); — snášeti se ned. k snésti se: vlaštovky se snášely až k zemi; mlha se snáší na údolí; expr. opatrně se s. na židli (K. Čap.) sedat si; přen. spánek se snáší na víčka; tóny (houslí) se snášely do zahrady (K. J. Ben.) nesly se; – na město se snáší noc; – dobře se se všemi s.; – poněk. zast. a kniž. to se nesnáší s rozumem nesrovnává se; tajný sňatek nesnáší se s občanskými zákony (Šmil.) neodpovídá jim; snáším se docela v úsudku Vašem o některých našich básnících (J. Král) souhlasím s ním; – zast. na čem se snášíte? (Sab.) usnášíte se ○ předp. na-, po-, u- se; → nás. snášívati, snášívati se (o) bez předp.; — srov. též vznášeti se