snímek, -mku m. (6. mn. -mcích) (*snímka, -y ž., Wolk., Hol.) 1. fotografický obraz; fotografie 1: sportovní, reportážní, přírodní snímky; zeměměř. fotogrammetrický s.; med. rentgenový s.; tech. rentgenový, rádiový s. odlitku; fotografický s. struktury; metalografický s. 2. řidč. věrná napodobenina; kopie 2, faksimile: snímky starých listin, rukopisných památek; zř. sochy sádrový s. (Svob.) odlitek; práv. notářský s. ověřený doslovný opis notářského zápisu; s. katastrálních map kopie připojovaná k žádosti o zápis do pozemkové knihy 3. sděl. tech. záznam zvuku na filmu, desce, pásku ap. pořízený elektrickou cestou k reprodukčním účelům: zvukový s. koncertu, divadelní hry; gramofonový s.; dokumentární snímky písní 4. film. publ. film 3: středometrážní, hraný s. 5. vůbec obraz, znázornění, zápis něčeho: ekon. s. pracovního dne měření veškerého pracovního času během pracovního dne n. jeho části; časový s. dílčí úsek měření pracovního dne; bot. zápis porostu rostlinného společenstva (často v podobě tabulky): floristický s.; expr. zdrob. snímeček, -čku m. (6. mn. -čcích, -čkách)