spalovati ned. 1. k spáliti 1, 2, 4: s. vyhrabaný pýr pálit; s. tajné dopisy; spalování mrtvých; (kmet) je spalován (Heyd.) upalován; přen. horečky ho spalovaly (Baar) sžíraly, stravovaly; spalující žízeň (Herrm.); drtivá, spalující bolest; s. někoho nenávistnými pohledy; bytost spalovaná láskou; – spalování hmot; spalování podřadného paliva; – s. si hrdlo denaturátem; mráz spaloval mladou zeleň ničil 2. chem. spalování slučování dané látky s kyslíkem za značného vývoje tepla a světla: dokonalé, nedokonalé spalování; fyziol. spalování živin přeměna kalorické hodnoty potravy na tepelnou energii: spalováním tuků se uvolňuje v těle teplo; — spalovati se ned. kniž. (čím) být proniknut, vnitřně se stravovat (něj. prudkým citem, zájmem ap.); planout 4: s. se touhou, prací