státi se dok. (1. j. stanu, rozk. staň, min. stal, přech. min. stav) 1. (jako sponové sloveso) vyjadřuje změnu stavu; začít něčím, nějakým být, nabýt nového rázu, nové podoby, podstaty, vzezření, jakosti ap. (přísudkové podst. jm. je v 7. p., příd. v 7., zř. též v 1. p.): s. se vedoucím podniku; stal se pionýrem; s. se vítězem zápasu; s. se nepokojným; s. se opatrnějším; jeho zrak se stal ostřejší; z dívky se stala dobrá žena a matka; z beztvárné hmoty se stalo umělecké dílo; z hádky se stal vážný spor; z okrajové čtvrti se stalo moderní sídliště; stalo se zvykem, že... 2. vzniknout, být učiněn, způsoben, proveden; udát se, přihodit se, zběhnout se: stala se chyba; stala se veselá příhoda; stalo se neštěstí; co se stalo?; jak se to stalo?; někdy se stane, že...; s hochem se stala změna; nevím, nestane-li se něco zlého; kniž. stalo se po zásluze, po právu, po vůli; staniž se po tvém budiž; v růz. konverzačních obratech: jako by se stalo (poděkování a odmítnutí): rádo se stalo (odpověď na dík); zast. (o tom) se ani zmínka nestala (Jir.); co se stalo, stalo se nelze to odčinit, je třeba se s tím smířit; co se má státi, stane se (pořek.); staň se co staň za všech okolností †3. nastat: po celém světě stala se veliká tma (Něm.) 4. (komu, čemu) (zprav. o něčem nepříjemném, nepříznivém, nemilém) přihodit se, postihnout 1 (koho, 4. p.): stalo se vám něco?; co se mi může s.?; šofér se zabil, ale cestujícím se nic nestalo; stala se mu křivda, pohana; sklu se přepravou nic nestalo; myslil, že se mu něco stane, přen. že se zhroutí, že to nevydrží