státní (†státný Šaf.) příd. k stát; státu se týkající, k státu se vztahující; státem spravovaný: s. zřízení; s. znak, hymna, vlajka; hájit s. zájmy; získat s. samostatnost; s. svátek; s. návštěva; s. cena Klementa Gottwalda; – s. silnice; s. školy (v někt. zemích na rozdíl od soukromých n. církevních); práv. s. právo souhrn právních norem o zřízení státu, o soustavě jeho orgánů a o základních právech a povinnostech občanů; s. moc; s. občanství; s. příslušnost; veř. spr. S. bezpečnost; s. zastupitelství (dř.) prokuratura; s. zástupce (dř.) prokurátor; osvědčení o s. spolehlivosti (dř.) že občan nekolaboroval s nacisty; ekon. s. finance, příjmy; s. rozpočet; s. plán rozvoje národního hospodářství; s. monopol; s. dluh závazky státu z půjček; s. půjčka získávání prostředků státního rozpočtu formou půjčky; s. papíry cenné papíry vydané státní správou (např. státní půjčky); Československá s. norma (zkr. ČSN); s. katalog prací; s. podnik (na rozdíl od družstevní, národní n. soukromý); s. obchod; s. statek; ekon., polit. s. kapitalismus (v kapit. a někt. rozvojových zemích) růz. formy bezprostřední účasti státu v hospodářství země; škol. s. (závěrečná) zkouška ukončující studium na někt. vysokých školách a opravňující k výkonu urč. povolání; s. zkouška (dř.) opravňující k soukromému vyučování hudby n. jazyků; – v názvech různých úřadů, institucí ap.: S. úřad plánovací; S. ústřední archív; S. banka československá; S. pojišťovna; S. spořitelna; S. pedagogické nakladatelství; zpodst. státní, -ho m. hovor. (dř.) státní zástupce: pan s. (Poláč.); přísl. státně řidč.: s. organizovaná akce; podst. státnost, -i ž. kniž.: výchova k s-i; další rozvoj socialistické s-i (Ústava ČSSR)