status, -u m. (6. j. -u) (z lat.) 1. (2. j. též -tu) kniž. stav I 1 (věcí, poměrů ap.); čast. v lat. spoj. status quo [kvó] stav v daném okamžiku; status quo ante dřívější stav: římská říše a její s. je v nejvyšším nebezpečí (Pekař); mezinárodní s. Československa (J. Hronek) postavení; zachovat, ohrožovat s. quo; úsilí o návrat k statu quo ante 2. (slang. též štatus) med. stav I 1 (nemocného); záznam, protokol o stavu nemocného 3. (zast. ob. též štatus, -u) veř. spr. zast. seznam, pořadník úředníků; stav I 2: úřednické s-y; zapsat někoho do s-u; – vezmou mě do štátusu (Herrm.)